pondělí 31. října 2016

Týden v NBA (1)

Ačkoliv má NBA za sebou teprve šest dní, je čas na několik prvních postřehů a úvah, které se v následujících dnech pochopitelně ukážou jako špatné.

- San Antonio Spurs měli nejnabitější týden se čtyřmi zápasy a zvládli ho skvěle (4-0). Nejvíc samozřejmě vyčnívá jejich výhra v Oracle skoro o 30 bodů, ale když si vezmeme, že Pop už od druhého zápasu začal se šetřením svých opor na play-off, je prozatimní neporazitelnost Ostruh ještě cennější, než poprava největšího favorita. Zápasy off už dostali Ginobili, Parker a čerstvě LaMa, k tomu se Gasolovy minuty drží v nižších dvacítkách. Šanci vyniknout tak měli třeba Simmons, tradiční Mills, Deadmon, Bertans nebo Laprovittola a znovu se tak potvrzuje, že v tomhle systému udělají relevantního hráče v podstatě z každého. Pokud někdo o Spurs po odchodu Duncana pochyboval, měl by se chytit za nos. A to jsem ještě ani jednou nenapsal jméno Kawhi. 



- Mimochodem Warriors. Po úvodním výprasku přišly dvě výhry u Pelicans a Suns, ale ani jedna z nich nebyla suverénní a takhle si to tam asi nepředstavovali. Je mi jasné, že si všichni musí sednout, ale díra po odchodu Boguta/Ezeliho je ještě větší, než se tušilo a obrana vypadá jemně řečeno zranitelně. Proti Pelikánům a Sluncím se to ještě dalo přestřílet, ale Kerra a potažmo celý management čeká pořádný brainstorming. 

- Příjemně překvapují Bulls, protože Celtics a Pacers rozhodně nebyla zahřívací kola. Uvidíme, až se trochu přestane dařit střelba. Naopak Pacers těžko můžou být spokojení, protože s Nets by fakt nikdo ze širší špičky konference, byť východní, prohrávat neměl a ve Windy city to taky bylo příliš jednoznačné. Ještě hůř začali Magic (0-3), dívat se moc nedá ani na Wizards, ale o tom dál. Slušně vytěžila snadné rozlosování Oklahoma vědoma si toho, že chce-li do play-off (a to tedy Westbrook rozhodně chce), tak nesmí zbytečně prohrávat. Pravá prověrka ale přijde až tenhle týden (Clippers, Warriors)

- Individuálně se nám vyrýsovalo několik kandidátů na MVP, zatím počátečních. Tak v první řadě ten Westbrook. Pokud by to snad někdo nezaznamenal, tak uhrál tyhle lajny: 32-12-9, 51-13-10, 33-12-16. Kromě druhého zápasu to navíc bylo s úspěšností z pole přes 50 procent. Takhle - pokud by Russ dotáhl Thunder do play-off a jeho průměry se alespoň částečně blížily těmto, pak se o MVP nemusíme bavit. V tomhle týmu fakt není v útoku kromě Oladipa moc jiných variant a tak je to pro Westbrooka letos bianko šek jeho vlastní show. Skoro by se chtělo věřit, že je tu po dlouhých desetiletích šance na nemyslitelné - sezónní triple-double.

 
                 

Dalším monstrem prvního týdne je pochopitelně Davis. Hlavně jeho první zápas proti Denveru (50-16-5-7-4!!!) byl unreal a když na to proti Warriors navázal 45 body a 17 doskoky vypadalo to fakt epicky. JENŽE - oba tyhle zápasy Pelicans prohráli a ve třetím zápase už Davise pořešili Spurs (18-5-0). Netřeba dodávat, že Pelicans prohráli i to a jsou 0-3. Takže pro Davise bude první překážkou fakt, že se bude opravdu složitě tlačit do play-off, druhou pak historie jeho zranění, kvůli které by mělo NO začít dřív nebo později limitovat jeho minuty.

Pro Leonarda bude pak zase největší překážkou Popovich, protože se dají typicky po texasku čekat zápasy s nižší minutáží i občasné DNPs-CD. Kdyby měl ale Kawhi volnou ruku, byl by to možná kandidát číslo jedna, protože Spurs jsou už naprosto neoddiskutovatelně jeho tým a po čtyřech VYHRANÝCH zápasech má průměr 28 bodů při standardně nadstandardní obraně.

Těžko po prvním týdnu vynechat LeBrona, jelikož Cavs to mají 3-0. Dvě výhry byly povinné, ale v Torontu se nevyhrává lehce. A King je zatím s průměry 21 - 8 - 10 hodně nahoře. Nevěřím ale tomu, že by jeho minuty zůstávaly skoro u 40 na zápas. Je to začátek sezony a někde prostě přijde přepnutí na autopilota, který je ale pochopitelně pořád v úrovni, na kterou většina hráčů nemůže ani pomyslet.

A tak je pro mě zatím společně s Westbrookem druhým hlavním kandidátem na MVP Harden. Ten bude mít minuty takové, jaké bude chtít, míč má pořád v rukou a D´Antoni chce hlavně útočit, což je pro Hardena rajská hudba. Po třech zápasech jsou to průměry 29,3 bodu, 7,3 doskoku a 10,7 asistence. A taky víc jak šest ztrát. Pořád exkluzivní.



- Trochu čichnout už nám dali i někteří kandidáti na cenu pro hráče s největším zlepšením. V Indianě je zatím jediným světlým bodem sezony Turner, který je jednoznačně prvním pivotem a s průměry 21 bodů, přes deset doskoků a tři bloky se směle může hlásit mezi pět nejlepších centrů ligy. Super týden má za sebou taky T.J. Warren z Phoenixu, ačkoliv tam bych čekal trochu pokles. Ale v útoku má evidentně to pověstné "green light" a zatím toho využívá slušně - přes 23 bodů a k tomu skoro sedm doskoků.

- A ještě pochopitelně k Satymu. Bohužel pro něj se potvrdilo, že preseason nic moc neznamená a taky to, že Brooks je špatný kouč. Saty prostě momentálně není v rotaci. Před ním hraje nejen Burke, ale dokonce - to mě poser - Thornton. A nic na tom nemění to, že hrajou špatně. 

Saty má tři různé naděje - že se někdo zraní (což při historii některých hráčů Wizards není vyloučené), že už se na to nebude moc dívat ani Brooks a vymění některé hráče z rotace anebo že už se na to nebude moc dívat někdo vyšší a vymění Brookse. Na to poslední bych skoro sázel nejvíc, Wizards zatím hrajou typický Brooksův styl - hodně hry jeden na jednoho, protože Brooks má prostě v zálibě hráče, kteří především umí dát koš. To se ještě snese, pokud je tím hráčem Wall, ale když pak nastoupí ta takzvaná second unit, je to bída s nouzí. A kdyby tu pětku měl někdo v tu chvíli srovnat do nějakého systému, tak není kdo, protože Burke to neumí a někdo další na to nemá schopnosti. Snad to Brooksovi dojde, protože Saty si rozhodně nezaslouží, aby seděl, když po hřišti běhají tahle pometla. Je to celkově nekoukatelné a Wizards to mají 0-2.

Uvidíme, za týden budeme zase moudřejší.




úterý 25. října 2016

Fantasy Draft Night

V noci konečně začíná další sezona NBA a spolu s ní i statisíce, možná miliony, paralelních NBA sezon v nekonečném světě fantasy sportů. Asi nemusím moc vysvětlovat o co jde - hrajete si prostě na manažera týmu NBA, využívate reálné statistiky hráčů, potýkáte se s jejich skutečnými zraněními a výpadky formy. V podstatě jediný rozdíl mezi vámi a vopravdickým americkým milionářem je ten, že nemusíte platit ročně 26 milionů dolarů Conleymu nebo nedejbože 19 mega Tyleru Johnsonovi.

Nejzábavnější faktor na tom samozřejmě je ten, že se v lize poměřujete nejčastěji s týmy, které si v bláhové naději na výhru sestavili vaši kamarádi. A je to zadarmo.

A ne, není to pro malé kluky, tohle je vážná věc!


Jedna z nejkvalitnějších českých fantasy leagues má své centrum v Nymburce a okolí a v neděli večer se za nulového zájmu médií uskutečnil její draft. Shodou okolností se jí taky účastním a jako každý rok tradičně nepatřím mezi favority. I přes moji tristní výsledkovou historii jsem si v následujících řádcích dovolil popsat průběh draftu ze svého pohledu.

PRAVIDLA

V naší lize je 12 týmů. Na každé soupisce je 13 hráčů. Konkrétně by to měl být Point guard, Shooting guard, Guard (tedy buď PG nebo SG), Small forward, Power forward, Forward (opět buď SF nebo PF), Center a šest univerzálních pozic podle libosti. Každý den je možné mít na soupisce deset hráčů, tři sedí a jejich statistiky se nezapočítávají. 

Soupeří se v následujích kategoriích: FG%, FT%, 3PTM, PTS, REB, AST, ST, BLK, TO. Hraje se v týdenních cyklech, vždy jeden týden proti jednomu soupeři, jednotlivé kategorie se sčítají, případně průměrují, a kdo je na konci týdne lepší, bere za výhru v každé kategorii bod. Nejvyšší vmožná výhra je tedy 9-0, ta je ovšem jakýmsi svatým grálem a její výskyt je zhruba stejně častý jako chytit royal flush v pokeru.

Hraje se 23 týdnů základní část, pak klasický pavouk play-off, skončit se musí s koncem základní části v NBA. Protože je to zadarmo, tak se nic nevyhrává, konkrétně v naší lize byly určité pokusy výhry a prohry alespoň nějak zkapalnit, ale zatím vyšly všechny naprázdno. 

Draft je na 13 kol, logicky. Pořadí draftu se prý losuje náhodně, jak nám tvrdí oba naši komisionáři. Ten kdo volí první v 1. kole, tak je v 2. kole naopak až dvanáctý, ve 3. kole zase první a tak dále, žádná věda.

DRAFT

Osudí bylo letos milostivé a přisoudilo mi třetí místo. Dávalo mi to jistotu, že získám někoho z trojice Harden, Towns nebo Westbrook. Priority jsem měl nastavené v tomhle pořadí, přičemž ale Harden jasně vedl. Letos bude mít monster season, Rockets vlastně aspirují na nejlepší ofenzivu v lize a Har_en je jejím motorem. Pokud vydrží zdravý (což ale platí o všech hráčích), pak v něm mám jistotu minimálně 25 bodů, okolo 9 asistencí, 4-5 doskoků, 1,5 zisku a pořádného přísunu šestek každý zápas. Před Westbrookem, který bude mít v OKC letos bez Duranta taky pré, jsem Hardena preferoval hlavně kvůli trojkám, v nichž je asi o dva levely výše. 

Jelikož hrozilo, že tihle dva půjdou první, byl jsem na třetím místě ochoten akceptovat ještě Townse, což je momentálně už nejuniverzánější big man v lize, který je o to cennější, že umí střílet a proti různým vysokým lopatám tak nesabotuje především úspěšnost šestek. 

Ale vzhledem k tomu, že první volil dlouholetý věrný fanoušek GSW, byl jsem si skoro jistý, že slepě sáhne po Currym, o kterého jsem nestál. Ani bych se tak nebál toho, že bude mít po příchodu Duranta míň prostoru, to odnese spíše Klay a Draymond, ale nedivil bych se, kdyby se Warriors poučili z loňska a své opory trochu víc šetřili. Pokud vše půjde podle plánu, pak by zejména v závěru základní části mohl mít Curry poměrně dost DNPs, protože prostě nebude na hřišti potřeba.

1. KOLO

1. Stephen Curry
2. Russell Westbrook
3. James Harden
4. Kevin Durant
5. LeBron James
6. Kawhi Leonard
7. Karl-Anthony Towns
8. Giannis Antetokounmpo
9. Paul George
10. Chris Paul
11. Damian Lillard
12. Anthony Davis

Nejlepší pick: KAT. Volit sedmý a mít k dispozici Townse, to je sen. Je to naprostá jistota 20 bodů a 10 doskoků každý zápas, k tomu výborná střelba včetně občasné trojky a pochopitelně standardní blokařské schopnosti. 

Nejhorší pick: James. Nymburg Earwings jsou v naší lize nováčkem a tohle byla typická rookie mistake. Kdybychom hráli nějakou all-times greatest ligu, tak by byl LeBron jasnou volbou na prvním místě, ale takhle v žádným případě nepatří do první desítky. Základní část pojede klasicky na autopilota a play-off už se do fantasy nezapočítává, takže jeho beast mode bude k ničemu. V momentě, kdy jsou pořád k mání Leonard, Towns, Greek Freak, George i Paul pro tohle neexistuje ospravedlnění.

2. KOLO

13. DeMarcus Cousins
14. Kristaps Porzingis
15. Hassan Whiteside
16. Paul Millsap
17. Andre Drummond
18. Jimmy Butler
19. Kyle Lowry
20. LaMarcus Aldridge
21. Blake Griffin
22. Nikola Jokic
23. John Wall
24. Draymond Green

Nejlepší pick: Nečekal jsem, že Whiteside spadne do druhého kola a na patnáctém místě je to jasnej steal. Autopřísun bloků a bodů s relativně vysokou úspěšností z pole. Je potřeba polknout nulové asistence a horší šestky. 

Nejhorší pick: Vyloženě špatnej pick tu není, ale já nevidím důvod brát Cousinse před Porzingisem, Whitesidem a Drummondem. Jedinou kategorií, kde nad nimi jednoznačně dominuje jsou body. Naproti tomu má skoro čtyři ztráty na zápas.

3. KOLO

25. DeAndre Jordan
26. Al Horford
27. Victor Oladipo
28. Isiah Thomas
29. Kyrie Irving
30. Kemba Walker
31. Serge Ibaka
32. Brook Lopez
33. Klay Thompson
34. Derrick Favors
35. Andrew Wiggins
36. C.J.McCollum

Tady jsem trochu panikařil, protože jsem měl připraveného Horforda a v žádném případě jsem nečekal, že mi bude těsně vyfouknut. Záložní variantu jsem si jako idiot nenachystal, takže těch 45 vteřin bylo sakra rychlých, ale nakonec jsem s Dipem spokojený. Když si vezmu, že hraje v týmu, kde v základu nastupuje mladej Sabonis, tak tam prostor pro slušná čísla a velké minuty určitě je.

Nejlepší pick: Skoro bych řekl, že Irving. Cleveland nemá v podstatě žádný backup a tak je to všechno jenom o tom, jestli bude Kyrie zdravý. Na druhou stranu tady platí to, co v případě LeBrona - Cavs nemají na východě konkurenci a celé je to u nich o play-off, takže tam hrozí to riziko vynechaných zápasů.

Nejhorší pick: Favors. Čistě proto, že poprvé po několika týdnech trénoval v neděli a povaha jeho absence není pořádně známá, což je docela strašidelné. Ale hlavně - čím míň Favorse, tím víc Lylese, kterého mám já.

4. KOLO

37. Carmelo Anthony
38. Ryan Anderson
39. Kevin Love
40. Jonas Valanciunas
41. Eric Bledsoe
42. Rudy Gobert
43. Jae Crowder
44. DeMar DeRozan
45. Jabari Parker
46. Myles Turner
47. Nicolas Batum
48. Dwight Howard

Nejlepší pick: Turner. Získat prvního centra jednoho z TOP 5 týmů konference na 46. místě je super a Turner má pozici jistou. Už loňská rookie sezona byla skvělá, letos se čeká masivní zlepšení. Kromě bodů a doskoků přidává pravidelně i bloky, nekazí šestky a nebojí se občas zvednout trojku. 

Nejhorší pick: Anderson. Ale je to obhajitelné, zejména kvůli tomu stylu Rockets.

5. KOLO

49. Ricky Rubio
50. Marc Gasol
51. Evan Fournier
52. Zach LaVine
53. Enes Kanter
54. Gorgui Dieng
55. Trevor Ariza
56. Nikola Vucevic
57. Mike Conley
58. Tobias Harris
59. Jusuf Nurkic
60. Goran Dragic

Nejlepší pick: Nurkic. Výborná příprava, Jusuf umí být výrazně produktivní i v limitovaném hracím čase. 

Nejhorší pick: Gasol. Nakonec se může ukázat, že to naopak bude steal celého draftu, ale u pivota jsou tahle zranění extrémně riziková a Grizzlies s ním budou celý rok nakládat až panicky opatrně. Příliš velký risk. Když pivota, tak bych tu raději sáhnul pro Dienga.

6. KOLO

61. Pau Gasol
62. D´Angelo Russell
63. Aaron Gordon
64. Jeff Teague
65. Bradley Beal
66. Brandon Ingram
67. Dirk Nowitzki
68. Brandon Knight
69. Dennis Schroder
70. Avery Bradley
71. Gordon Hayward
72. Julius Randle

Nejlepší pick: D´Angelo a hrozně mě štve, že jsem ho nevzal už v předchozím kole. Jsem přesvědčený, že je to jeden z TOP 3 kandidátů na Most improved player a v Lakers bude mít obrovský prostor. Odešel Kobe sakra, to je přes 20 střel na zápas.

Nejhorší pick: Ingram. Podle mě vyloženě hrozný pick. V momentě, kdy v draftu zůstávají ještě skoro desítky kvalitních hráčů, je nesmysl brát neprověřeného kluka, který měl v přípravě 4,3 bodu, 2 doskoky a 1,5 bloku. Progres může přijít, ale bude se na něj čekat dlouho.

7. KOLO

73. Robin Lopez
74. Harrison Barnes
75. Jeremy Lin
76. Marcin Gortat
77. Rudy Gay
78. Rondae Hollis-Jefferson
79. Otto Porter
80. Steven Adams
81. Nikola Mirotic
82. Darren Collison
83. Tristan Thompson
84. Nerlens Noel

Nejlepší pick: Pochválil bych si Lina, protože si bude moc v tragickém Brooklynu dělat, co bude chtít, ale líbí se mi Adams. Znovu stejný důvod - získat kvalitního starting centra takhle hluboko je vždycky vzácnost.

Nejhorší pick: Noel. Jsem překvapený, že byl vůbec draftován. Je to pivot, který začne hrát nejdříve na konci listopadu a před sebou bude mít v rotaci Embiida i Okafora, kteří byli oba v tuhle chvíli ještě k mání!!!. 

8. KOLO

85. Danilo Gallinari
86. Rodney Hood
87. Thaddeus Young
88. Jordan Clarkson
89. Kenneth Faried
90. Greg Monroe
91. Robert Covington
92. Monta Ellis
93. JJ Redick
94. Markieff Morris
95. Joel Embiid
96. Wesley Matthews

Nejlepší pick: Znova bych si pochválil Morrise, který bude hrát velké minuty, ale dám to Covingtonovi. Když je zdravý, tak je to minimálně jistota trojek a zisků, v Sixers zůstane v základní sestavě.

Nejhorší pick: Faried. Je to v podstatě spoléhání se na to, že bude tradován, protože přes Jokiče s Nurkičem toho letos jinak moc nenahraje.

9. KOLO

97. Dwayne Wayde
98. Devin Booker
99. Terrence Jones
100. Jahlil Okafor
101. Rajon Rondo
102. George Hill
103. DeMarre Carroll
104. Marvin Williams
105. Chandler Parsons
106. Danny Green
107. K. Caldwell-Pope
108. Gary Harris

Nejlepší pick: Booker, s ohromnou převahou. Záruka minimálně 30 minut na zápas, míč pořád v rukou a obrovský potenciál.

Nejhorší pick: Green. Minimálně tři týdny bude out a asi bych s ním měl problém i kdyby nebyl. SAS má prostě vždycky nevyzpytatelné rotace a Green navíc není žádný multikategoriální plejer. Loni měl 7,2 bodu, 3,8 doskoku a 1,5 trojky. Žádný velký progres se čekat nedá.

10. KOLO

109. Kent Bazemore
110. TJ Warren
111. Dario Saric
112. Mason Plumlee
113. Al-Farouq Aminu
114. Andrew Bogut
115. Jrue Holiday
116. Zach Randolph
117. Courtney Lee
118. Taj Gibson
119. Emmanuel Mudiay
120. Will Barton

Nejlepší pick: Plumlee. V podstatě nebývá zraněný, je spolehlivý na doskocích a na pivota má super cit pro asistence. Teď jsem četl, že prý jeho spoluhráči očekávájí od Plumleeho letos "multiple triple-doubles", což je možná trochu optimistické, ale tady jsme nad 110. místem a tam jsou hráči, kteří podobné ambice často vůbec nemají.

Nejhorší pick: Mudiay. Průměrná porce bodů, průměrná porce asistencí, nadprůměrný přísun ztrát a mizerná střelba. Na rozehrávače nic moc.

11. KOLO

121. Evan Turner
122. Elfrid Payton
123. Trey Lyles
124. Kyle Korver
125. Clint Capela
126. Joakin Noah
127. Kris Dunn
128. Al Jefferson
129. Sergio Rodriguez
130. Marcus Smart
131. Matthew Dellavedova
132. J.R. Smith

Nejlepší pick: Capela. Opět je tu pivot, který by měl hrát okolo 30 minut na zápas. To v téhle fázi draftu už v podstatě stačí. Ty šestky jsou ale hrozný.

Nejhorší pick: Smart. Tohle je trochu dilema. Smart, když je zdravý, je výborný hráč, ale především obránce. Momentálně zdravý není, ale až bude, tak se to do fantasy moc neprojeví, protože kromě stealů ničím moc nepřispívá. Navíc to není žádný ostrostřelec. Obrana prostě fantasy nevyhrává.

12. KOLO

133. Patrick Beverley
134. Dante Exum
135. Eric Gordon
136. Bismack Biyombo
137. Lou Williams
138. Khris Middleton
139. Justise Winslow
140. Tony Parker
141. Bojan Bogdanovic
142. Kyle Anderson
143. MKG
144. Wesley Johnson

Nejlepší pick: Gordon a Anderson. Oba budou těžit z absence zraněných spoluhráčů. 

Nejhorší pick: Middleton. Tohle byl možná autopick, protože nevím, jak si jinak vysvětli draftování hráče, který bude chybět minimálně šest měsíců.

13. KOLO

145. Tomáš Satoranský
146. Alex Len
147. Tim Frazier
148. Ish Smith
149. Sean Kilpatrick
150. Reggie Jackson
151. Deron Williams
152. Timofey Mozgov
153. Mirza Teletovic
154. Luol Deng
155. Marquese Chriss
156. Tyreke Evans

Nejlepší pick: Kilpatrick, asi ... Je to skórer a v tom Brooklynu je letos fakt možné cokoliv. 

Nejhorší pick: Nedá se svítit, Saty. Samozřejmě, že to byl takový pick z patriotismu a v posledním kole se to snese. Pamatuju si, že kdysi takhle někdo zkoušel draftovat Veselku, aby ho asi o deset dní později znechuceně waivnul. Saty ale zatím nemá jistou pozici, vypadá to spíš na pomalé sbírání minut. Na druhou stranu je Washington poměrně dost náchylný ke zranění, takže proč ne.

A takhle vypadá moje aktuální sestava. Bude úspěch, zůstane-li na konci sezony alespoň z 50% stejná.





středa 5. října 2016

Pitva velkého debutu

Přiznejme si to. Čech v NBA bude vždycky unikum. Minimálně pro několik dalších - řekněme - desítek let. Je to fakt, který je potřeba přijmout. Postavení basketu v Česku už je takové. Je to chudý příbuzný fotbalu a hokeje, začíná zaostávat za florbalem, o klasických sportovních aktivitách typu atletika, plavání, cyklistika se raději ani nezmiňujme. Vypiplat v takových podmínkách, v tak chudém podhoubí kluka, který se prosadí mezi 450 nejlepších hráčů světa v jedné z nejnekompromisnějších lig vůbec, je skoro malý zázrak. 

Ale čas od času se někdo s takovými schopnostmi v srdci Evropy narodit může. Když má pak v telecím věku podporu rodiny, natrefí na správný systém, dobrého trenéra může se ten talent projevit a někoho třeba napadne ho rozvíjet. Ideálně tak, že kluka pošle do na zkušenou do ciziny. Je jedno jestli na americkou univerzitu, do Slovinka, Srbska nebo Španělska. Hlavně NĚKAM. Protože při vší úctě k těm, kteří basket v Česku dělají, představa, že by se kluby v NBA utloukly po někom, kdo ročně odehraje 50 zápasů v české lize, je naivní. I kdyby měl průměry 25 - 12 - 10 a pravidelně vyhrával ... ehm, Basketparádu. 

Važme si proto každého, kdo to dokáže. Je to malý zázrak a není to jednoduchá ani krátká cesta. A tím spíš obdivujme ty, kteří mají šanci být v NBA alespoň trochu relevantní. Jeden takový tu teď je a takhle vypadal jeho první zápas v baskebalovém ráji.

ČEŠI V NBA

OK, nejdřív trochu nudné historie, abychom získali perspektivu a mohli si aktuální události dát do souvislostí. 


Jiří "George" Zídek mladší byl prvním Čechem, který meccu basketbalu poznal zevnitř. Měl slušné předpoklady. Hrál na prestižní americké UCLA, vyhrál s ní NCAA, byl draftován a hned do své první sezony v dresu Sršňů vstoupil coby člen základní sestavy. Hned první zápas proti jeho veličenstvu 23 a jeho Bulls strávil Jirka na palubovce 34 minut, dal 13 bodů a přidal 5 doskoků. Mimochodem, Michael Jordan tehdy načal sezonu zadrženými 42 body. O den později doma s Philadelphií Jirka za 29 minut dosáhl na 21 bodů, 4 doskoky a taky šest faulů. 

A to byl jeho vrchol. Ve druhém zápase zámořské profesionální kariéry. Nikdy později už v NBA lepší zápas nezahrál. Odtud to bylo jenom horší, až to v sezoně 97/98 skončilo úplně.

Jirka nastoupil v NBA ke 135 zápasům, 23 z nich hrál v základu. Jeho průměry jsou necelých deset minut na zápas; 3,4 bodu; 2,1 doskoku; 0,2 asistence; 0,1 bloku a 0,5 ztráty. Jedno prvenství si ale Jirka v NBA vydobyl - ve své výškové kategorii se stal nejhorším blokařem v historii NBA. 


O čtyři roky později byl pak jako šestnáctý v pořadí draftovaný Jirka Welsch. V Celtics měl "štěstí" na poměrně špatný tým, takže od druhé sezony dostal poměrně dost šancí hrát v základní sestavě. Takhle - Celtics jsou ikona NBA a její nejúspěšnější tým - je teda úplně jedno, kdo zrovna hraje s váma, když se v takovém mančaftu stabilně prosadíte do základní koule, tak jste prostě dobrej a historie se neptá. 



Ale jen tak pro zajímavost, tohle je základní sestava z prvního zápasu, který Jirka absolvoval jako hráč základní pětky: Welsch, Pierce, Vin Baker, Mike James a Mark Blount. Tedy budoucí Hall of famer, tlustý notorický alkoholik, dva borci s kariérními jednocifernými průměry a Jirka. Not the brightest of days in the Beantown.

Ale abychom byli fér, tenhle tým se dokonce dostal do playoff, kde ho sweepnula Indiana. 

Jirka v NBA vydržel do roku 2006. Nastoupil ke 247 zápasům, 102x v základu. Průměry: 18,6 minuty; 6,1 bodu; 2,4 doskoku; 1,5 asistence; 0,8 zisku a 1,1 ztráty. 





A je tu červený hadr na fanoušky Wizards. Honza Veselý, bezpochyby vynikající hráč, evropská špička, ale v NBA to prostě neklaplo. Přitom to vypadalo fakt růžově, Washington ho draftoval jako šestku, díky vášnivé gratulaci jeho tehdejší přítelkyně vyhrál Honza ještě během draftu sociální sítě, jeho highlighty z Evropy vypadaly slibně. 

Ale všechno to dopadlo jinak. Někteří fanoušci Honzu považují za nejhorší draft pick v historii Wizards. Ano, dokonce horší, než legendární Kwame Brown. Je ale potřeba podotknout, že nejhorší draft pick neznamená nutně nejhorší hráč. Když jdete v draftu jako šestka, tak jsou holt ta očekávání velká, měl byste stabilním členem rotace a v budoucnu franchise player. A to Veselka nebyl.

Honza v NBA vydržel do konce svého rookie kontraktu, tedy tři roky. Nastoupil ke 162 zápasům, 25x v základu. Průměry: 15,2 minuty; 3,6 bodu; 3,5 doskoku; 0,6 asistence; 0,7 zisku; 0,5 bloku; 0,8 ztráty a lehce přes 40 procent úspěšnosti ze šestek!


SATY

Po Veselkovi je asi pochopitelné, že vůči Tomášovi Satoranskému byli někteří fandové Wizards - mírně řečeno - ostražití. S pravděpodobností hraničící s jistotou ale těch pesimistů po posledním týdnu a včerejším prvním přípravném zápasu dost výrazně ubylo. 


Pojďme tedy už rovnou k tomu napjatě očekávánému přípravnému zápasu (tedy napjatě očekávanému v české basketbalové komunitě, jinde to tak žhavé určitě nebylo).

Možná první menší zklamání přišlo už před zápasem. Ačkoliv nehrál John Wall, tak Tomáš nebyl jako jeho backup. Tahle role připadla zkušenějšímu Treyi Burkovi. SPOILER ALERT: Burke byl v zápase mnohem horší než Tomáš ...


Takže Saty začal zápas někde na hranici konce lavičky a začátku tunelu ....

 
Klíčový okamžik přišel 2:30 do konce první čtvrtiny. Winslow z Miami Heat najel po zadní lajně, podal míč Whitesideovi, který dal koš s faulem. Hra přerušena, klakson, Burke jde dolů a česká jednatřicítka na palubovku. Na první kontakt s míčem fakt nečeká dlouho, protože Whiteside šestku promění a Morris z autu podává míč právě Satymu. Takže Tomáš diriguje tým od první vteřiny své kariéry v NBA.

Hned při prvním útoku ale Tomáš předvádí první a možná také poslední očividný záblesk nervozity. Míč oběhne perimetr, k Tomášovi se vrátí do pravého rohu, ten zkusí krátký únik po zadní lajně a hned chce míč vrátit volnému Morrisovi na prodlouženou hranici šestky. Tyler Johnson, který Satyho brání, ale tenhle záměr přečte a jeho natažené ruce míč tečují, ale naštěstí pro Tomášovo sebevědomí to ztráta není. Morris si pro míč dojde, chvíli s ním čaruje a pak hodí ke koši ukázkovou cihlu, která netrefí zařízení a pošle Heat do rychlého brejku, na jehož konci Tomáš trochu zapomene dorotovat k Whitesideovi a ten okolo něj jednoduše zasmečuje.






Dál už to ale bylo jenom lepší. Primárně jako point guard měl Tomáš míč do konce čtvrtiny alespoň jednou v ruce v každém z útoků. Snažil se ho rychle distribuovat dál, Wizards evidentně chtěli především projet set plays, ať to byl začátek útoku s dvěma dlouhými v rozích šestky nebo naopak v dolním postavení na písmenech, kdy se snaží odclonit křídlo, které si vybíhá pro míč. Saty není Wall, takže pochopitelně není první variantou v zakončení, ale to vůbec neznamená, že by nebyl využitý, právě naopak.

Na začátku druhé čtvrtiny předvedl Washington další variantu útoku, kdy jsou oba dlouzí (tedy center a power forward) na jedné straně - jeden dole na písmenech a druhý na rohu šestky - a staví dvě clony pro shooting guarda (v tomto případě Beala), který si vybíhá pro míč a buď střílí nebo po driblinku napichuje obranu. Beal si v tomhle případě po Satyho nahrávce došel pro faul, takže to byla něco jako poloasistence, že jo ...

První zápis do statistik přišel po dvou minutách druhé čtvrtiny. Wizards rozehráli systém s dvěma dlouhými v rozích šestky, tentokrát míč distribuoval Beal, postupně se oranžový nesmysl dostal ke Smithovi, jehož volšové ruce měly trochu problémy se zpracováním, ale dostal ho pod kontrolu a mohl tak nahrát Satymu, který si naběhl do volného prostoru z druhé strany přes roh šestky a pohodlně dvojtaktem na levou ruku zaznamenal své první dva body.





Hned v dalším útoku si povzbuzený Saty došel z levého křídla nájezdem okolo Waiterse pro faul a dvě šestky, které v klidu proměnil. Tomáš vydržel na palubovce až do konce poločasu. Velmi dobře bránil 1 na 1, až na jeden moment, kdy mu za zády seběhl Weber a po přihrávce floaterem skóroval. Ze začátku měl ale Saty trochu problémy při některých obraných rotacích a odstupování, za což mu v jednom případě spoluhráči vyčinili. 

Super byla kombinace s Gortatem, kdy Polák po pick´n´rollu sbíhal dolů a Tomáš mu podal míč mezi dvěma hráči na jednoduchý old-man-one-handed dunk. Pověsti o superatletovi z Čech se mohly potvrdit 1:15 do konce poločasu, kdy se Wizards dostali do breaku, Burke hledal Tomáše alley-oopem, ale ten bohužel nedovedl obouručně - trošku překvapivě - zakončit. Podruhé to ve Verizon Center zašumělo na konci poločasu, kdy Saty zkoušel buzzer beater ze tří čtvrtin hřiště, ale našel jen přední obruč.

Taky druhá půlka měla podobný průběh. Tomáš přišel do hry 4:56 do konce třetí čtvrtiny a na hřišti už zůstal až do konce zápasu. Přidal další čtyři body. Dva ze šestek a další dva na začátku posledního kvartálu, kdy ho po cutu z pravého křídla za zády obránce pěkně našel O´Bryan a pro Satyho už to byl jen jednoduchý layup. Přišly taky dvě ztráty, ale to je při takové porci minut, aktivitě a roli, kterou Tomáš měl, spíše obdivuhodné.

Celkově je to určitě potřeba hodnotit jako super debut. Tomáš odehrál 31:26 (nejvíc z celého týmu), dal osm bodů při střelbě 2/6 (šestky 4/4), měl šest asistencí (nejlepší Wizard), pět doskoků, jeden zisk a dvě ztráty. V +/- byl na nule, což je při porážce o 11 bodů a nejvyšší minutáži taky skvělé.

Jasně, je to teprve první příprava. Brooks si bude zkoušet různé varianty. Až přijde Wall, tak to je automaticky okolo 35 minut pro něj. Ale s Tomášem se viditelně počítá a on z toho vůbec není nervózní. A sociální sítě jsou už na jeho straně. Tak snad to tentokrát Čechovi ve Wizards vyjde. Potenciál tam je.






pondělí 3. října 2016

Vítězové a poražení nejostřeji sledovaného přáteláku NBA v tomto miléniu

Abychom si hned na začátku udělali jasno. Standardní kulisa předsezonních přípravných zápasů NBA vypadá nezřídka nějak takhle:


To je náhodná momentka z druhého poločasu nedělního bizarního duelu mezi Rockets a čínskými Shanghai Sharks v Houstonu. Tedy zápasu, jehož jedinými účely je nezranit se, prodat víc dresů v Číně a znovu vestoje zatleskat Yao Mingovi. Není asi potřeba zdůrazňovat, že horní prstenec(ce) haly zůstavají zavřené a zhasnuté.

A to mluvíme o té lepší variantě. Ta horší vypadá takhle:


To je pro změnu náhodná momentka ze sobotní přípavy mezi Pelicans a Mavericks. Tolik asi k tomu, jak moc seriózně se v zámoří tyhle preseason duely berou.

Ale v sobotu se hrál ještě jeden zápas, který vybočoval ve všech směrech. Především se vyprodal za pár vteřin po spuštění předprodeje. A to se hrál v kanadském Vancouveru, kde se NBA už pěkných pár let nehraje. A lidi nepřišli kvůli "jakoby" domácím Raptors. Lidi přišli kvůli tomuhle:


Jo, je to tak. Beatles současné NBA. Čtyři z patnácti nejlepších hráčů ligy v jednom týmu, v jednom momentě na palubovce. Pro někoho Justice League, pro jiné Dark side. Sledovanost a popularitu Warriors to vystřelí ke hvězdám, což pomůže celé soutěži, tvrdí jedni. Tak dominantní tým zničí soutěživost v lize, tvrdí druzí.

Tak především - vono to s tou dominancí nebude tak jednoduché. A ačkoliv v sobotu byl výsledek fakt tou poslední věcí, o kterou šlo, ten zápas leccos ukázal.

Pokud snad existuje někdo, kdo to ještě nezaznamenal: Warriors (to je ten tým z Bay Area, který loni vyhrál rekordních 73 zápasů v základní části, aby pak ve finále podělal jako první v historii vedení 3:1) vyměnili v základní sestavě Kevina Duranta za Harrisona Barnese.

Ještě jednou:  Duranta za Barnese. 

Tak jinak: Jeden z nejlepších týmů historie vyměnil svého nejslabšího člena základní sestavy za jednoho ze tří nejlepších hráčů současné NBA. K MVP 2015 přivedl MVP 2014.

Durant za Barnese.  Durant za Barnese. Durant za Barnese. Durant za Barnese. Durant za Barnese. Durant za Barnese. Durant za Barnese. Durant za Barnese. Durant za Barnese .......

Pochopitelně to přináší i negativní důsledky. A některé nemusí nutně souviset s herními systémy a týmovou chemií. On to ne každý vnímá ze strany Duranta jako charakterní krok. Z hodného chlapce NBA se v podstatě přes noc stal The Villian. A doneslo se to evidentně až do Vancouveru, protože každý jeho dotek s míčem provázelo od prvního útoku bučení. A to je prosím pekně první přípravný zápas v nebasketbalové zemi a ve městě, které nemá s NBA už fakticky nic společného. Člověk se musí ptát, jak budou lidé reagovat během sezony, na palubovkách soupeřů v západní konferenci ... Zápas v OKC pak bude asi lepší sledovat se staženými reproduktory. Warriors se teď na tuhle atmosféru musí připravit, na cestách jim to všichni dají sežrat. Na druhou stranu jim to v Oracle nejméně jedenačtyřicetkrát jejich věrní, VIPs a několik bandwagonerů bohatě vynahradí.

STÁL VŠECHEN TEN HYPE OKOLO PRVNÍHO ZÁPASU ZA TO?

Přiznejme si to - nestál. Vůbec to nebyl pěkný basket. Jenže to přípravné zápasy v NBA nebývají. Mentalita superhvězd a hráčů s garantovanými kontrakty prostě není nastavena tak, aby brousili parkety od první minuty preseason. Dost z nich s tím má koneckonců problém i v některých úsecích regular season. A ti, co hrají o poslední místa na soupiskách zase často naráží na svoje limity (I´m looking at you JaVale, Anderson, Bruno ...). 

Nejdřív tedy k té velké čtyřce. Durant skončil na devíti bodech se střelbou 2/9, k tomu taky tři ztráty. Ve statistice, která je podle Ludvy z Houslic nejdůležitější, tedy +/-, skončil KD na nule. Nic moc, ale tohle fakt není zápas určený k tomu, aby Durant trhal rekordy.

Jestli někomu přítomnost Durantuly na palubovce ubere střely, pak to bude Draymond Green. Tahle specifická figura NBA, které skvěle funguje v systému Golden State (jeden z mých přátel dokonce tvrdí, že Draymond je v podstatě celý ten systém), prostě bude o to víc dělat věci ve kterých je skvělý - doskakovat, vyvážet balon proti pomalejším obrancům, clonit, nahrávat, bránit několik pozic, provokovat a hecovat všechny jako pominutej. Aby bylo jasno - myslím, že Draymond je masivně overrated, ale v GSW funguje neocenitelně. Třeba v Riu už to zdaleka tak slavné nebylo. Proti Torontu si Green vystřelil dvakrát. Asi tak.

Curry a Thompson si o to své řeknou, Durant neDurant, ačkoliv Klay si možná občas bude na hřišti připadat trochu opuštěný. Thompson proti Raptors střílel 5/13 (trojky 4/11) a Curry 2/6 (trojky 1/5). O jejich formě v téhle fázi sezony nejlépe vypovídá to, že tohle nebyl koš:


 A ani tohle ne:


Jestli je něco evidentní a žádný předsezonní zápas na tom nemůže nic změnit, pak je to fakt, že tihle čtyři mají svoji pozici jistou a na každém z nich bude sakra záležet, jestli GSW budou schopni naplnit očekávání.

Ale sami to nezvládnou a to je právě ten problém. Pokud jde o pivoty, odešel Bogut a Ezeli, tedy výborní obránci, nahradili je veteráni Pachulia s Westem. V rámci toho nulového prostoru pod platovým stropem, který Dubs měli, je to ještě to lepší řešení. Nicméně, Pachulia, který v sobotu začínal v základu, je sice dobrým pozičním obráncem, ale loni měl průměr 0,3 bloku na zápas. Bogut 1,6. West je na tom proti Pachuliovi o něco lépe, ale 0,7 bloku není taky nic, čím by se Warriors měli vytahovat. Ezeli měl průměr 1,1 bloku na zápas. Tu takzvanou rim protection tedy Warriors ztratili a tady se ostatním týmům nabízí cestička. A je úplně jedno, jestli nakonec zůstanec v základu Pachulia (který v sobotu odehrál jen málo přes osm minut) nebo se tam dostane West. 

Jo, do GSW taky přišel JaVale McGee. To je sice atletická rozhledna, která fakt má svou tělesnou stavbou potenciál být dominantním obráncem v bedně, ale tenhle člověk má tak nízké basketbalové IQ, že se v posledních letech proslavil především takhle:


Teoreticky můžou Warriors experimentovat na pivotu ještě třeba s variantami zahrnujícími Jamese McAdoo nebo v určitých momentech prostě Draymonda, ale není to dlouhodobé řešení a především to není řešení, které by nějak výrazně přiblížilo prsten.

Pokud jde o lavičku, prvním na řadě je samozřejmě Iguodala, který je výborným obráncem a to dokonce do té míry, že to dlouho byl LeBronůn kryptonit. Dokud na to James v posledních třech zápasech posledního finále nepřišel. Andre se GSW hodí i v útoku, protože pokud by náhodou nějaká obrana zvládla vymyslet, jak zodpovědně dorotovat ty hlavní hvězdy, pak umí celkem spolehlivě zvednout trojku i on (loni 35,1 %), případně zakončovat po nájezdu nebo ze stop-jumpu.

Další na řadě je Livingston, který loni slušně zaskakoval za Curryho a v prvním zápase finále si dokonce ukradl show pro sebe. Jenže to už vůbec dobrý střelec z dálky není. Obrany si můžou dovolit ho riskovat volného a v tu chvíli budou Thompson nebo Durant pod pěkným tlakem. Navíc jak Iguodala, tak Livingston jsou už třicátníci, takže jim taky nejde nakládat do nekonečna. A je jasné, že GSW budou letos lavičku hodně potřebovat, jestli nechtějí, aby Curry v play-off tahal nohy za sebou, tak jako v posledním finále s Cavs.

Ale vymýšlet toho moc nemůžou. Nadějně vypadá draft pick Patrick McCaw. Statisticky v podstatě nejlepší hráč Warriors toho přáteláku s Raptors. Tam, kde Dubs letos draftovali, už moc lepších hráčů nebylo a McCaw má evidentně slušný basketbalový mozek, dovede získávat míče, má cit pro přihrávku a nebojí se vystřelit. Určitě to ale bude chtít permanentku do posilovny, protože jinak ho takový Westbrook sežere zaživa.


Pak už tam zbývá jen Clark a jinak nic moc. Varejao je v týmu jen kvůli nějakému tmelení v kabině, Looney má všechny předpoklady stát se dalším Odenem nebo Rosickým a nikdo další není na obzoru. Snad že by se nakonec přece jen nechal k návratu přesvědčit RayRay.

Warrors to letos budou mít těžké, dá-li se to tak říct. Samozřejmě, že jsou hlavními kandidáty na titul. Samozřejmě, že mají nejsilnější tým. Samozřejmě, že proti mnoha týmům povedou 15:0 ještě než se v Oraclu rozsvítí světla. Samozřejmě, že někdy prostě nepůjdou bránit.

Ale taky je tam spousta otazníků. Odešli Barnes, Bogut, Ezeli, Barbosa, Speights ... to byli všichni velmi dobře použitelní hráči a každý z nich měl své velké okamžiky. Durant je lepší než všichni tihle dohromady, ale pořád je to jen jeden člověk. Navíc bude chtít míč a třeba se to v průběhu sezony Draymondovi nebo Klayovi začne trochu zajídat, a to i přes všechny ty rekrutovací smsky a kamarádské ubezpečování, jak se tady dělá historie a všichni u toho chtějí být. Kerr tady bude mít hodně práce, jsou to obří ega a musí se vejít do jedné haly. A tihle všichni taky musí někdy vypnout, odpočívat, což teď v Bay Area všichni dobře vědí po loňsku. 73 means nothing without a ring. Letos to nebude 73 výher, celkem určitě jich nebude ani 70. Ale ať to bude jakkoliv, rozhodně to bude velká zábava.

RAPTORS

Když už jsme u toho, v tom zápase hrál ještě jeden tým. Dokonce ho vyhrál. A taky se zdá, že by mohl navázat na loňskou sezonu, která byla nejúspěšnější v jeho historii. Ten core týmu včetně DeRozana a Lowryho zůstal, odešel jen Biyombo. To byl pravda slušný obránce, doskakovač a blokař, ale mě se fakt líbí, že přivedli Sullingera. Jared sice nebude odpalovat balony do šesté řady, ale naprosto v klidu nasbírá na doskoku dvouferná čísla a především je nebezpečný i v útoku a to z každé vzdálenosti. Biyombo byl třeba na trojce nebezpečný jenom sám sobě.

Zapomatoval bych si taky jméno Pascal Siakam. Mladíček, který má evidentně výborný čuch na doskoky a to i ty útočné. V zápase dostal prostor na více než 20 minut a až na celkem pochopitelné tři ztráty to byly minuty zúročené dobře. Jestli někdo hraje Fantasy league, tak by tenhle kluk mohl být v posledních kolech slušným stealem. 

Není to ale moc dobrá zpráva pro Rakušana Jakoba Poeltla, který má navíc před sebou ještě Nogueiru a jako devítka draftu to ani náhodou nebude mít jednoduché. Především v prvním poločase na něm byla znát hrozná nervozita, když mu například samotnému pod košem místo smeče odhopkal míč do autu.

Ještě jedna poznámka - fakt nechápu, co Raptors před dvěma roky sledovali tím pickem Cabocla v jednom z nejnabitějších draftů ever. Já vím, že se už tenkrát říkalo, že je two years away from being two years away, což znamená, že by byl momentálně už jenom two years away, ale na tom hřišti působí komicky až dojemně.  
 






sobota 10. ledna 2015

ČEZ Basketball Nymburk: O týmu, který nemá "Radost ze hry"

Je 16. září 2000, podvečer. V nedávno rekonstruované nymburské "Komendě" se schyluje k velké události. Hala praská ve švech, plastové sedačky úpí, žebřiny jsou ověšené dětmi a na palubovce se tým BK GA Nymburk připravuje na svoji ligovou premiéru proti Děčínu. Nadšeně bojující tým nakonec podle očekávání prohraje, leč těsně. Málokdo z přítomných ale tehdy tuší, že byl právě svědkem startu jedné velké dynastie.

Je 19. května 2002 a začíná divoký večer a dlouhá noc. Uprostřed nymburské haly křepčí legendární Pepa Jelínek, diváci bouří, hráči Sparty mají svěšené hlavy. Nymburk v druhé sezoně v nejvyšší soutěži slaví svou první medaili, zatím bronzovou.

Je 8. června 2003, velmi horký večer. V ostravském skleníku, kam se z Opavy přesunul sedmý zápas finále, je skoro 50 stupňů, hlava na hlavě. Nymburk, kterému ve finálové sérii zkomplikovala situaci superhrubka Grepla v pátém zápase, prohrává. Je to krutá porážka, ale až do dnešního dne zatím stále poslední zásadní prohra, kterou Nymburk v české lize utrpěl.

 .... flash forward ...


Je 22. ledna 2008. Do pardubické haly dorazilo skoro deset tisíc lidí. Nymburk hraje Eurocup s favorizovaným Dynamem Moskva. Jeden z nejlepších týmů, který kdy v Nymburce složili (Rančík, Lee, Mack, Schilb, Bendys, Šutys, Sokol, Beny ...), nakonec prohrává o pět bodů. Hala stejně tleská nadšením. 

.... flash forward ...

Je 7. ledna 2015. Eurocup, první zápas druhé fáze. Čtyři a půl minuty do konce zápasu s mladičkým týmem Petrohradu. Domácí tečou o devět. Nájezd hostujícího rozehrávače, koš nepadá, hostující pivot Landry dopichuje, taky neúspěšně. Domácí Burns ale neudrží míš, Landry to zkouší znovu, ani teď nedává. O další doskok s ním ale už nikdo nebojuje, napočtvrté hosté dávají koš. Domácí po sobě rozpačitě koukají, strašidelně prázdná hala je potichu. Nymburk - VERZE 2K15 ...

Nic není paradoxnějšího, než motto basketbalového Nymburka pro letošní sezonu:



I když ... třeba je v tom velká dávka sebereflexe. Nápis "Radost ze hry" je na plakátu situován někam do oblak, čímž možná tým hned od začátku dával podprahově najevo, kde zhruba létá člověk, který očekává, že by mohl mít z jejich hry radost.
Na druhou stranu - kampaně typu "Frustrace z basketbalu", "Show me my stats!", "Jsi opravdový masochista? Přijď na náš zápas!" nebo "Ať už je, kurva, konec" se špatně vysvětlují sponzorům. Jediný, kdo má bezpečně radost ze hry, je ten pes. Těm stačí málo. Pěnový míček a počůrají radostí koberec.

Nymburk výsledkově přešlapuje na místě, ze kterého se měl pohnout už tak před třemi lety. Herně couvá. Neberme, prosím, v potaz českou ligu. Ta série je z dlouhodobého hlediska jistě obdivuhodná, ale situace je momentálně taková, že titul v téhle soutěži je absolutní povinností. To prostě nejde nevyhrát. Ale jenom věšet nadživotní repliky mistrovských dresů na zeď Sportovního centra nestačí.

Nymburk musí cílit především na Evropu. Ano, jistě, zatímco v Česku jsou se svým rozpočtem, který je pravděpodobně součtem rozpočtů všech ostatních týmů plus nějaké drobné, za honoraci, v Evropě jsou takovou nižší střední třídou. V porovnání s těmi úplně nejlepšími je pak Nymburk vyloženě sociálním případem a proto není nutné se hned cpát rovnou do Euroligy. Koneckonců, když je člověk sociálním případem, taky nechodí na líčka k Pohlreichovi.

Ale otázkou zůstává, k čemu by Nymburku ještě vyšší rozpočet byl, když s tím současným hospodaří evidentně neefektivně. Mluví se o sto milionech, ale je to v podstatě jedno. V sezoně 2009/2010 to bylo jistě méně, nicméně v Eurocupu v základní skupině první místo, v nadstavbě druhé, vyřazení ve čtvrtfinále - ANO, to byl úspěch a krok dopředu. Od té doby přišlo ještě jedno čtvrtfinále, jinak konce v last 16. V žádném případě se nedá říct, že by to nikdy nebylo hratelné. Bylo.

Kapitolou sama pro sebe je VTB liga. Často je sice kvalitnější než Eurocup, ale Nymburk v ní je jak namalovanej. A protože televize jsou tak "hodné" a nabízí nám spoustu bizarních přenosů ze sibiřských krajin, které kvalitou obrazu připomínají mírně upgradovanou digihru Nu pogodi, můžeme tu bídu vidět na vlastní oči. Otázka zní - kde je problém?

Protože aby bylo jasno - to, že Nymburk Eurocup i VTB hraje, je jednoznačně dobře. Jen z toho, zdá se, neumí nic vytěžit.

Tady jsou některé ohlasy asitenta trenéra Růžičky pro iDnes poté, co Nymburk ve středu prohrál papírově nejhratelnější zápas s Petrohradem. Prohrál ho systémem start - cíl. "Je to velká škoda, protože tento soupeř byl hratelný. Chtěl bych se omluvit fanouškům, protože výkon nebyl hodný našeho dresu. Byl to nedisciplinovaný výkon. Hráli jsme jak parta kluků, kteří se včera sešli někde na plácku a dnes šli hrát Eurocup," řekl Růžička. PŘESNĚ! Jen by se k tomu chtělo dodat - nebylo to poprvé trenére, takže co s tím? "Nemám vysvětlení pro chyby, které jsme dnes dělali," dodal hlavní kouč Kemzura. Aha ...

Nemá-li vysvětlení trenér, je to průser. Začněme třeba u toho, že v první řadě nemá dobrý materiál. Přestupová politika Nymburka má, zdá se, trhliny. V první řadě - cizinci se ne vždycky povedou. To je prostě fakt, s tím Nymburk nic nenadělá. Do Evropy žádný Carmelo nebo Boogie Cousins nepůjde, a když už sem nějaký výjimečný hráč jde, nepůjde do Nymburka. Skončí v CSKA (Weems), skončí v Realu (Rudy), skončí v Olympiakosu (svého času Childress) a na podobných adresách.

Nymburk teda musí trochu gamblit, protože cizince potřebuje. Letos ale jackpot netrefil. Raiviů a Stutzů běhá po palubovkách stovky. Bennetta hodnotit ani nehodlám, to beru jako znouzecnost, radši než Amíka, který v keckách měří zhruba jako větší zahradní trpaslík, to tu díru po Washingtonovi měli zaplácnout raději někým z U19. Takže, když už jsme u něj - to máme relativně slušného Washingtona (tedy starší verzi toho D-Washe, který tu řádil před několika lety) a Treho Simmonse, u kterého je vždycky nejzábavnější sledovat, jestli ho to zrovna dneska bude bavit. Většinou ne. Největší plus tedy má Burns, který alespoň nejčastěji vyzařuje určitou energii.

Hrál tady loni hráč jménem Rašid Mahalbašič. Je to 211 centimetrů vysoký centr, kterému je 24 let, má teda velmi slušný upside, jak by řekli Amíci, my Češi to můžeme nazvat třeba potenciálem. Je to hráč, kolem kterého by se dal stavět velmi slušný tým na úrovni posledních fází Eurocupu. Kvalitní pivot je podpultové zboží. Nymburk ho nechal odejít. Letos má Rašid ve VTB lize za Astanu 14,31 bodu na zápas (19. místo) a 8,08 doskoku na zápas (8. místo). V užitečnosti je na čtvrtém místě ze všech! Z Nymburka je nejlepší Washington na 23. místě, pokud jde o vysoké hráče, tak na 47. místě je Burns.

Neznám samozřejmě detaily okolností, za kterých Mahalbašič odcházel. Řekněme ale, že chtěl víc peněz. Evropa není NBA, platy hráčů nejsou věcí veřejnou, ale pokud Rašid nechtěl nějakou ohromnou raketu, měl ty prachy dostat. Lepší pivot tu dlouho nebyl. Jako fanoušek říkám: "Raději jednoho Mahalbašiče než tři Bartoně."

Apropo, to je hezké téma - Luboš Bartoň. Bezpochyby jeden z nejlepších hráčů v historii samostané České republiky, zaslouží ohromný respekt, obdiv, poklonu. Má ZA SEBOU skvělou kariéru. Zaslouží si místo v síni slávy, místo experta v televizi, šéftrenéra mládeže a bůhvíco dalšího, ale kdo mu v současné době přetáhne přes hlavu dres týmu, který se netají evropskými ambicemi, ten buď ví něco, co ostatní neví, nebo neví nic.

Říkal jsem to už při oznámení této akvizice a dosud mě nic nedonutilo k tomu, abych svůj názor přehodnotil. Luboš Bartoň nemá Nymburku už co dát. Před pěti lety - ano. Teď? Šílenost. Je to slušný střelec - Nymburk už měl na soupisce Simmonse, Raivia a navíc velmi slušně střílející čtyřky Houšku a Rančíka, kteří se v útoku dovedou (v případě Rada dovedli) o spacing postarat. Kvůli obraně - z takového nesmyslu snad ani nikoho nepodzřívám. Aby "tmelil" kabinu? Na to už je tam Welsch, Benda, Rado ... pro využití Bartoně neexistuje vysvětlení. Věk nezastavíš, to není ničí chyba.

Luboš má ve VTB lize průměry 4,9 bodu a 2,4 doskoku, v Eurocupu 3,5 a 2,2 doskoku. Nedávno dal v české lize 20 bodů Brnu. To je vlastně takové nejlepší potvrzení toho, že to nebyl dobrý nákup. Protože pokud jde o hráče pro českou ligu, ať se propadnu do Východního Německa, jestli to, co odehraje Bartoň by neodehrál taky Kříž, Pomikálek, v brzké budoucnosti Svoboda a tak dál ... A Bartoň tady samozřejmě nehraje za 15 litrů a stravenky. To jen k tomu, kdyby náhodou opravdu na Mahalbašiče nebyly peníze.

Jasně, třeba takový Krojc, nemůžete mu svěřit balón v závěru, pokud je zápas vyrovnanej, musíte se křižovat, aby nešel házet šestky, ale ten kluk, doprdele, bojuje, a to je v současném Nymburce poměrně vzácností. Možná ta bojovnost je VŠECHNO co Nymburk momentálně potřebuje. Krojc umí doskakovat, dře v obraně, víc si věří v zakončení u koše. Když nepočítám tři vteřiny v Seville, nastoupil letos v Eurocupu na pár minut ke třem zápasům. Chce se skoro říct, dobře Nymburku tak ...

Těžko říct, proč nedostává víc příležitostí Houška, proč nehraje víc Pomikálek, proč loni trpěl Palyza ... kdyby Nymburk šlapal jako švýcarské hodinky, tyhle otázky by nikoho nenapadaly. Osa toho týmu není nejmladší a přesto hraje ohromné objemy. Pak to vypadá, jak to vypadá - bez nasazení, bez šťávy.

Kdyby hrál v lize 30 minut Svoboda, 25 minut Dlugoš a další omladina, vůbec bych se nezlobil. Mělo by to alespoň nějaký smysl. Rozhodně lepší, než trpět u přenosu ze zápasu s USK (kecám, vydržel jsem u toho sotva dvě minuty, to se nedalo). Na to, že Nymburk loni vyhrál ligu bez porážky, na to sere pes. To, že dostal v Eurocupu kotel s Kazaní, to si lidi pamatují.

Opravdu - pár experimentů v lize by nikomu neublížilo, stejně každý ví, že až o něco půjde, pak to tak nějak setrvačností půjde samo k dalšímu titulu. Nikomu, fakt nikomu neprospěje, když na USK bude hrát 26 minut Bennett. Nymburk má mládežnickou akademii, velmi kvalitně vedené hráče U19, U17, tak čeho se kdo bojí?!

Doby, kdy na basket chodilo deset tisíc lidí jsou pryč. Z velké části to není nymburská chyba. Zájem o basket má prostě v Česku svůj strop a deset tisíc lidí v Pardubicích na Dynamu nebo pak v Liberci na Zhořelci bylo možná už nad ním. Basket holt nemá tradici jako fotbal nebo hokej, nemá tak snadno pochopitelná pravidla, není tolik vidět.

Pokud jde o Nymburk, lidi jsou přesycení. Všechny ty Krasnojarsky, Kubáně, Okťábry, Avtodory a asi 15 týmů z Moskvy lidem splývají. Na to už je neutáhneš. Chodit na českou ligu je jako dívat se každý den na Walker Texas Rangera - omrzí se to a stejně víš, jak to dopadne. Navíc tomu většina aktérů nedává nic navíc, je to prostě povinnost. Samozřejmě špatně je, že Nymburk pořád hraje domácí zápasy někde jinde, takže když už chcete na basket, je potřeba se dobře přesvědčit, kde se to vlastně koná - letos to už bylo Sportovní centrum, Tipsport Aréna a Královka, dřív navíc Pardubice.

Televizní pohled na ztemnělou a prázdnou Tipsport Arénu je někde děsivý, smutný a trochu trapný zároveň. Bubnující a troubící fanclub sice v televizních prostřizích dělá. co může, ale realita je krutá. Nymburk je momentálně v návštěvnosti Eurocupu mezi nejhoršími a pokud si neujasní, co vlastně chce a kde to chce, nebude to lepší. Mimochodem - před fanclubem klobouk dolů. Kočovat v současné době s tímhle "cirkusem", to ten basket musíš mít rád. A to srdcařství jim nikdo upřít nemůže.

Myslím si, že tenhle obrázek z posledního zápasu tak nějak hezky symbolizuje současný stav. Nymburk narazil do zdi, zavírá před tím oči a diváci ... moment, jací diváci?

Zdroj: www.basket-nymburk.cz

Na Nymburk momentálně není důvod chodit. Když něco prošvihneš, doženeš to příště. Hraje se pořád, furt dokola. A když to nestihneš letos, bude to tu za rok zase. Stejné soutěže, stejné týmy, stejné nasazení  tempo.

- ujasnit si priority
- alespoň trochu stabilizovat a omladit kádr
- hrát maximálně na dvou místech a jasně rozdělit soutěže, které se budou hrát tam a tady
- dát v české lize maximální šanci mladým

Ten tým prostě momentálně nemá identitu. Nejde se s ním ztotožnit. Lavička Nymburka je dlouhá asi 16 metrů, protože má ohromný realizační tým, přece tam musí sedět někdo, kdo vidí, že je něco špatně ...

Nymburk toho za těch zhruba 15 let udělal pro český basket spoustu. Ty názory na různých fórech, že českému basketu škodí a podobně, to jsou většinou frustrované kecy. Nymburk přivedl do Čech výborný basketbal, výborné týmy, dovedl naplnit haly a dostal český basket do celoevropské televize a co si budeme povídat - vůbec na mapu klubového basketu v Evropě. Není to tým vybudovaný z ničeho, basket se v Nymburce hrál dlouho před těmito úspěchy a až to jednou skončí, bude se hrát i dlouho po nich. Nymburk má skvělé juniorské týmy, akademii a teď i výborný ženský tým.

Jeho výkladní skríň - tedy A tým mužů - se ale začal točit v kruhu, jede na setrvačník. Byla by ohromná škoda, kdyby to tak zůstalo.

P.S.: Jeden dobrý krok letos Nymburk udělal - utratil toho šíleného lva, který se trápil už snad od svého narození. Snad léčba A týmu nebude trvat podobně dlouho.


Zdroj: www.basket-nymburk.cz